Od elektromagnetického stínění k nemagnetickému: Jak žulová základna chrání měřicí prostředí vysoce přesných senzorů?

V pokročilých oblastech, jako je výroba polovodičových čipů a přesná optická kontrola, jsou vysoce přesné senzory klíčovými zařízeními pro získávání klíčových dat. Složité elektromagnetické prostředí a nestabilní fyzikální podmínky však často vedou k nepřesným naměřeným datům. Žulová základna s nemagnetickými, stíněnými vlastnostmi a vynikající fyzikální stabilitou vytváří pro senzor spolehlivé měřicí prostředí.

přesná žula31
Nemagnetická povaha odstraňuje zdroj rušení
Vysoce přesné senzory, jako jsou indukční senzory posuvu a magnetické pravítka, jsou extrémně citlivé na změny magnetického pole. Vrozený magnetismus tradičních kovových základů (jako je ocel a hliníkové slitiny) může kolem senzoru vytvářet rušivé magnetické pole. Když je senzor v provozu, vnější rušivé magnetické pole interaguje s vnitřním magnetickým polem, což může snadno způsobit odchylky v naměřených datech.

Žula, jakožto přírodní vyvřelá hornina, se skládá z minerálů, jako je křemen, živec a slída. Její vnitřní struktura určuje, že nemá žádný magnetismus. Nainstalujte senzor na žulovou základnu, abyste eliminovali magnetické rušení základny od kořene. V přesných přístrojích, jako jsou elektronové mikroskopy a nukleární magnetická rezonance, žulová základna zajišťuje, že senzor přesně zachytí jemné změny cílového objektu a vyhne se chybám měření způsobeným magnetickým rušením.
Strukturální charakteristiky jsou koordinovány s elektromagnetickým stíněním
Ačkoli žula nemá vodivou stínící schopnost jako kovy, její jedinečná fyzikální struktura může také oslabit elektromagnetické rušení. Žula má tvrdou texturu a hustou strukturu. Propletené uspořádání minerálních krystalů tvoří fyzickou bariéru. Když se vnější elektromagnetické vlny šíří k základně, část energie je absorbována krystalem a přeměněna na tepelnou energii a část je odražena a rozptýlena na povrchu krystalu, čímž se snižuje intenzita elektromagnetických vln dosahujících senzoru.

V praktických aplikacích se žulové základny často kombinují s kovovými stínícími sítěmi a vytvářejí tak kompozitní struktury. Kovová síťovina blokuje vysokofrekvenční elektromagnetické vlny a žula dále oslabuje zbytkové rušení a zároveň poskytuje stabilní oporu. V průmyslových dílnách plných frekvenčních měničů a motorů tato kombinace umožňuje senzorům stabilní provoz i v silném elektromagnetickém prostředí.
Stabilizace fyzikálních vlastností a zvýšení spolehlivosti měření
Koeficient tepelné roztažnosti žuly je extrémně nízký (pouze (4-8) × 10⁻⁶/℃) a její velikost se při kolísání teploty mění jen velmi málo, což zajišťuje stabilitu instalační polohy senzoru. Její vynikající tlumicí výkon dokáže rychle absorbovat vibrace prostředí a snížit vliv mechanického rušení na měření. Při přesném optickém měření může žulová základna zabránit posunu optické dráhy způsobenému tepelnou deformací a vibracemi, čímž zajišťuje přesnost a opakovatelnost naměřených dat.

V případě detekce tloušťky polovodičových destiček se po zavedení žulové základny v určitém podniku chyba měření snížila z ±5 μm na ±1 μm. Při kontrole tolerancí tvaru a polohy leteckých a kosmických komponentů zlepšil měřicí systém s žulovou základnou opakovatelnost dat o více než 30 %. Tyto případy plně demonstrují, že žulová základna výrazně zvyšuje spolehlivost měření vysoce přesných senzorů eliminací elektromagnetického rušení a stabilizací fyzického prostředí, což z ní činí nepostradatelnou klíčovou součást v moderní oblasti přesného měření.

přesná žula41


Čas zveřejnění: 20. května 2025